Nebe
Duha patří jistě k nejznámějším optickým jevům v atmosféře.Vzniká odrazem a lomem světla v kapkách deště.Když sluneční paprsek narazí na vodní kapku,nejprve se při vstupu do kapky lomí a odráží se na jejím povrchu.Při výstupu z kapky se sluneční paprsek zlomí po druhé.
Co je to duha
![]() | |
| Obrázek duhy hlavní a vedlejší |
Snad každý si někdy všiml barevného duhového oblouku při končící dešťové přeháňce. Déšť ještě padá, ale zároveň sluneční paprsky osvětlují dešťové kapky, v nichž se světlo láme, rozkládá a odráží, a tak právě na opačné straně než svítí Slunce můžeme pozorovat duhu. Ta opisuje část kružnice o poloměru asi 42° kolem místa, kam směřuje stín pozorovatelovy hlavy. Proto je možné duhu z rovného povrchu pozorovat je-li Slunce níže než 42 stupňů nad obzorem. Duhový oblouk pak vystupuje tím výše, čím níže se Slunce sklání k obzoru. Pokud by tedy Slunce zářilo právě na horizontu, objevil by se na opačné straně ve vodních kapkách obraz duhy ve tvaru půlkruhu.
Podobně jako po průchodu paprsku skleněným hranolem, kde se světlo při vstupu do opticky hustšího prostředí rozkládá, vidíme i v duze rozložené sluneční světlo na jednotlivé barevné složky. Od vnějšího okraje duhy směrem k vnitřnímu plynule přechází v pořadí: červená, oranžová, žlutá, zelená, modrá až fialová. Do pověstných sedmi barev duhy zbývá zařadit už jen barvu indigovou. Ve skutečnosti jsou však barevné přechody zcela spojité.
Podobně jako po průchodu paprsku skleněným hranolem, kde se světlo při vstupu do opticky hustšího prostředí rozkládá, vidíme i v duze rozložené sluneční světlo na jednotlivé barevné složky. Od vnějšího okraje duhy směrem k vnitřnímu plynule přechází v pořadí: červená, oranžová, žlutá, zelená, modrá až fialová. Do pověstných sedmi barev duhy zbývá zařadit už jen barvu indigovou. Ve skutečnosti jsou však barevné přechody zcela spojité.
![]() | |





když to máte z netu tak tam napište zdroj